Exkurze do jineckého kambria.

V sobotu 27.11.2010 jsme s panem doktorem Kočím vyrazili na paleontologickou výpravu do Jinců. Sešli jsme se na hlavním nádraží v 9.00 hodin. Jeli jsme rychlíkem v 9.34 hodin.

Cestou jsme si povídali o obojživelnících a pan doktor Kočí mi ukazoval skály z vápence a břidlice. Také jsme viděli hejno koroptví a bažantů a různé dravce, ale nejvíc nás zaujala velmi početná hejna drozdů kvíčal, která seděla na stromech podél trati.

Do Jinců jsme přijeli v 10.45 hodin a rovnou jsme šli hledat místo, kde by měly být zkameněliny.

Mělo to být za jakousi fabrikou (obalovna) poblíže vrchu Vystrkov, ale tu jsme nemohli najít. Dostali jsme se do vojenského prostoru, ale lokalitu s trilobity jsme nemohli najít. Sešli jsme proto do vesnice, přešli trať a vyšli jsme na chráněný vrch Vinice, který je tvořen sledem černošedých střednokambrických břidlic. Zde jsme fotili slepence, když jsme šli dále, fotili jsme břidlice jineckého souvrství.

Pak jsme sešli dolů k říčce Litavce a našli jsme hromadu sutě, kde jsme našli tři malé trilobity druhu Ellipsocephalus hoffi.

Nevěděli jsme ovšem, kde je nějaká lávka, tak jsme říčku přebrodili. (lávka byla daleko, takže jsme zvolili dobrodružnější variantu brodění) Když jsme šli kousek po louce, uviděli jsme sítinu rozkladitou a hned nás napadlo, že by tam mohla být voda. My jsme toho však nedbali a bažiny se nezalekli a pěkně se do ní ponořili. Když jsme se v pohodě dostali do vesnice za říčkou Litavkou, nafotili jsme zde 400 let starou lípu. Poté začalo jemně sněžit a my jsme se vydali k nádraží. Přitom jsme se ještě zastavili na hřbitově, kde mi pan doktor Kočí ukazoval tis červený, mahon, různé cypřiše, zimostráz a různé jiné hřbitovní dřeviny. Poté jsme odešli na nádraží a nasedli na vlak do Prahy. Cestou jsme sledovali labutě velké s odrostlými letošními mláďaty na rybníce. Když jsme jeli kolem Berounky (okolo Srbska), uviděli jsme samici morčáka velkého, dva páry labutí velkých, racky chechtavé a kachny divoké. Když jsme zastavili ve Zdicích, zahlédl jsem smíšené hejno mlynaříků dlouhoocasých, sýkor koňader a modřinek. Po příjezdu do Prahy byly cca 4 hodiny odpoledne.

S panem doktorem Kočím jsem se rozloučil a odjel domů.

Paleontologická exkurze byla vynikající. Hodně jsem zase poznal a ještě jsem si užil mnoho zábavy. Opět se těším na další.

Vojtěch Koštíř – sekunda