CO2 liga – Globální změna klimatu
Vážení příznivci Mensa gymnázia,
tým CO2 ligy si pro Vás připravil informace o své činnosti, se kterou by vás rád seznámil. Text je sice trochu delší, ale věřím, že dočtete až do konce, informace jsou velmi zajímavé.
Pár slov úvodem
Jsme tým CO2 Ligy. CO2 Liga je environmentálně vzdělávací program, který má za cíl seznámit pomocí různých úkolů účastníky s globální změnou klimatu. Jedním z nich je i představit naši práci. K tomu jsme vytvořili tento článek.
Co to je?
Globální oteplování je často vnímáno mylně jako pouze nárůst teploty na Zemi. To ovšem není tak docela pravda. Problém není v tom, že se tu jednou uvaříme, ale jak skleníkový jev ovlivní celé klima. Jak to tedy funguje?
V naší atmosféře je ozónová vrstva, která funguje jako plynová peřina. Většinu slunečních paprsků propustí na Zemi, ale většinu tepla, které Země získá, odrazí zpátky na Zem. Díky tomu tady máme dobré podmínky k životu, jako tekoucí vodu, a to vše, když CO2 tvořilo 0,02 – 0,03 % atmosféry. Od průmyslové revoluce ale člověk vypustil do ovzduší velké množství jiných plynů, jež taky odráží zemské teplo. To jsou takzvané skleníkové plyny. Představte si peřinu, která je na začátku lehká a příjemná. Pak do ní ale začnete cpát další a další peříčka, a jak je peřina těžší a hustší, je Vám stále tepleji a tepleji. Při dnešní koncentraci jsme už od 1,06 stupňů výše než za průmyslové revoluce. To možná nezní jako problém, ale vězte, že za doby ledové byla teplota jen o asi 5 nižší než teď. Jak je to možné? Mluvíme totiž o průměrné teplotě Země. Abychom si představili, co to znamená, musíme se podívat, jak klima funguje. Vodní pára a ozón nejsou v atmosféře rozděleni rovnoměrně, a tak se některé části Země oteplují výrazně rychleji. Oceány pohlcují velké množství tepla, ale i ty se oteplují a stoupá jejich hladina. Mořské proudy a klima pak ovlivňuje celou planetu.
Důsledky
Tání ledovců a stoupání hladiny moří
Kvůli celkovému oteplení naší planety, ledovce v polárních oblastech tají. Tím se zvyšuje hladina moře. Následkem tohoto jevu přicházejí živočichové žijící v polárních oblastech o své přirozené prostředí. Dalším důsledkem jsou častější záplavy v přímořských oblastech, které by se v budoucnu mohly stát neobyvatelnými.
Extrémní výkyvy počasí
Globální oteplování také zapříčiňuje stále častější extrémní výkyvy počasí jako například jsou: dlouhá vedra a sucha, přívalové deště, hurikány. Dlouhá sucha mají za následek vysoušení půdy, v některých oblastech až tvorbu pouští. Takto vyschlá půda potom, když přijde déšť není schopna zadržet vodu. To se potom velmi negativně odráží v zemědělství. Také se v těchto oblastech častěji vyskytují požáry. Přívalové deště zase způsobují povodně a odplavují úrodnou půdu, o což taky nikdo nestojí.
Migrace
Dalším z dopadů globálního oteplování je migrace. Když se totiž v některé oblasti začne měnit klima, dejme tomu, že tam jsou stále častěji záplavy nebo naopak sucha, lidé tam žijící přijdou třeba o bydlení nebo úrodu. Takoví lidé už v dané oblasti žít nemohou nebo už ani nechtějí a migrují do oblastí s lepšími životními podmínkami. Jejich přesun ale přelidňuje země, do kterých přišli, a to se negativně odráží například na zvýšení kriminality, nepokojích a vyhrazování určitých městských částí pro migranty.
Rizika pro volně žijící druhy
Ke změně klimatu dochází velmi rychle a mnoho rostlinných a živočišných druhů se nestíhá přizpůsobovat. Hodně z nich se už kvůli oteplování muselo přestěhovat, ale pokud bude zvyšování teploty pokračovat brzy už možná nebude kam. Takovým druhům by poté hrozilo vyhynutí.
Příčiny
Příčinnou je, samozřejmě, lidská činnost. Doprava, obzvláště doprava letadlem, chov dobytka, především krav, vypalování pralesů, obecně těžba a spalování fosilních paliv a biomasy, plýtvání jídlem a jinými zdroji. Jak špatný mají vliv?
Jeden let čtyřčlenné rodiny na asi 900 km znečišťuje ovzduší 5x tolik, jako naftová lokomotiva*. Jedna dobře živená kráva vyprodukuje i 95 kg methanu ročně * *, což je pro atmosféru stejné jako 1900 kg CO2. Jen v USA se takto vyprodukuje tolik methanu, že znečištění z něj by bylo jako z asi 260 miliónů tun CO2 ročně. Přesto tvoří chov dobytka spolu s pěstováním rýže jen pár procent celkového znečištění. Cca 55 % ho tvoří CO, z čehož 80 % produkce je způsobeno spalováním fosilních paliv a biomasy, dále se na něm významně podílí požáry a ono vypalování pralesů. Značný je také dopad freonů, jež vypouští chladící zařízení, aerosoly, plastické pěny a počítačový průmysl.
Velké společnosti, které jsou nejvíc na vině, ale navíc pořádají obrovské dezinformační kampaně.
Co s tím dělat?
Je tu mnoho věcí, co může každý z nás dělat. Když to budou dělat pouze jednotlivci velký rozdíl neuvidíme, ale pokud se změníme jako společnost rozdíl bude markantní. V rámci našeho projektu jsme na dva týdny zkusili dodržovat opatření proti velké produkci CO2. Tyto opatření navíc nebyly nijak omezující a bez problémů by se daly udržet napořád. Zjistili jsme, že průměrně jsme snížili naši produkci CO2 o 532,75 kg na osobu. Pokud by toto v rámci možností začal dělat celý svět, produkce CO2 by se snížila o zhruba 4 biliony kg ročně.
Jak tedy můžete vidět, hlavní je snižovat vlastní stopu, a nabádat ostatní, aby to dělali také. Značnou část toho, co koupíme, doopravdy nepotřebujeme a nepoužijeme, ale planeta za to zaplatí vysokou cenu. Prvním krokem je proto co nejvíce snížit svůj podíl na aktivitách, které vypouští skleníkové plyny. To zahrnuje omezení konzumace především hovězího masa a výrobků dopravených z dálky, spořit energii, cestovat a dojíždět na co nejmenší vzdálenosti, nakupovat od ekologických firem a zdrojů a obecně neplýtvat věcmi. Dále tlačit na společnosti a vládu, aby se problémem zabývaly, a informovat o něm veřejnost.
* Francouzský ústav pro životní prostředí
* * :: OSEL.CZ :: – Dobytek otepluje Zemi více, než ropný těžařský průmysl s plynárenským dohromady
https://ec.europa.eu/clima/change/consequences_cs
https://cs.wikipedia.org/wiki/
Petr Hataš, Johana Swart, Alžběta Tichá, Matěj Mothejzík, Jonáš Holub, Klára Kosičková a Tadeáš Valerián